Na konci loňského roku vyšla v knižní řadě Literatur und Kultur im mittleren und östlichen Europa ve stuttgartském nakladatelství ibidem kniha Thomas Mann und Ivan Olbracht. Der Einfluss von Manns Mythoskonzeption auf die karpatoukrainische Prosa des tschechischen Schriftstellers. Její autorkou je členka našeho týmu Olga Zitová. Publikace představuje přepracovanou, to je zkrácenou a upravenou verzi její diplomové práce obhájené na FF UK v roce 2012. Text do němčiny přeložila řezenská bohemistka a překladatelka Ilka Giertz.

V roce 1967 upozornil Jiří Opelík ve studii přeložené do němčiny a uveřejněné v časopise Zeitschrift für Slawistik, na možné souvislosti mezi díly Thomase Manna a Liona Feuchtwangera se zralou tvorbou Ivana Olbrachta, jmenovitě s románem Nikola Šuhaj loupežník a trojicí próz Golet v údolí. Olga Zitová navázala po více než čtyřiceti letech na tento podnět. Práce vznikala poměrně dlouho, autorka během svých studijních pobytů v Kostnici a zvláště ve Vídni prostudovala rozsáhlou německou literaturu týkající se Thomase Manna, jeho koncepce mýtu a románů Josef a bratří jeho a Doktor Faustus. V knižní verzi byla tato část zredukována, omezila se na první Mannovo dílo, jehož první tři svazky Ivan Olbracht přeložil (druhý a třetí ve spolupráci s Helenou Malířovou).

Olga Zitová zkoumá genetické, tj. přímé inspirativní působení Mannova díla na Olbrachtova díla. Nachází je v tzv. krásných rozhovorech josefovského románu, jež mohly ovlivnit kompozici Nikoly Šuhaje loupežníka, a v mýtické formuli „to jsem já“, již v různých variacích můžeme zaznamenat v obou Olbrachtových prózách. Mnohem významnější jsou ovšem souvislosti typologické, které nejsou dány přímým vlivem, ale spíše kulturním a historickým kontextem. Jde o strategii vyprávění, které se stává víceznačným, a také o specifický postoj vypravěče vůči minulosti a tradici. Oba autoři zpracovávali svým způsobem hotové látky a oba využívali mýtu, starozákonního (Mannova tetralogie a Golet v údolí) či lidového (Nikola Šuhaj loupežník). Thomas Mann i Ivan Olbracht závaznou strnulost klasického mýtu systematicky narušovali a zlidšťovali, aniž by ji zcela zpochybnili.

Díla obou autorů vznikala v době rostoucí moci nacismu, jehož ideologie mýtus instrumentálně využívala a zneužívala. Stala se nepřímou a umělecky hodnotnou polemikou s touto ideologií. Již sama volba židovských látek a odkaz k židovské tradici odporovaly dobovému antisemitismu a obraz reality jako vícesměrného a víceznačného proudění byl protichůdný jakémukoli dogmatismu.

Téma Thomas Mann (případně rodina Mannů) a Československo bylo zpracováno již vícekrát, ne vždy originálně a podnětně. Olga Zitová však představila toto téma v novém světle a zaplnila tak mezeru v oblasti literární germanobohemistiky a zčásti také židovských studií.

-jh-