Literatura

Encyklopedické příručky

S. Lillian Kremer (ed.): Holocaust Literature I-II. An Encyclopedia of Writers and their Work. New York/London, Routledge 2003. 1499 pp. ff

Thomas Riggs (ed.): Reference Guide to Holocaust Literature. Introduction James E. Young. Farmington Hills, St. James Press 2002. 713 pp. ff
Portréty autorů podle abecedy, charakteristiky včetně literatury faktu děl podle abecedy, chronologický přehled, rejstříky, literatura. -jh-

John K. Roth (ed.): Holocaust Literature. I-II. Pasadena/Hackensack: Salem Press 2008. 617 pp. jh

Efraim Sicher (ed.): Holocaust Novelists. Dictionary of Literary Biography 229. Detroit et al., Gale 2004. 502 pp. jh
Nejvýraznější autoři beletrie spojení s tématem šoa. Z českých Bor, Fuks, Lustig, Weil. Přehled jejich díla, bibliografie, sedundární literatura, dokumentární fotografie. Apendixy The Holocaust „Historical Novel”, Postmodern Holocaust Fiction, The „Second-Generation” Holocaust Novel. Literatura, podrobný rejstřík. -jh-

Odborná literatura

H. G. Adler: Terezín 1841-1945. Tvář nuceného společenství I-III. Z němčiny přeložila Lenka Šedová. Doslov Jeremy Adler. Brno, Barrister & Principal 2006. 291 s., 490 s., 315 s. ff

Giorgio Agamben: Was von Auschwitz bleibt. Das Archiv und der Zeuge. Aus dem Italienischen von Stefan Monhardt. Frankfurt, Suhrkamp 2003. 158 S. ff

Hannah Arendtová: Eichmann v Jeruzalémě. Zpráva o banalitě zla. Z angličtiny přeložil a doslov napsal Martin Palouš. Praha, Mladá fronta 1995. 430 s. jh

Aleida Assmann: Der lange Schatten der Vergangenheit. Erinnerungskultur und Geschichtspolitik. München, C.H. Beck 2006. /xerox, S. 7-182, 235-259/ jh

Michael Bachmann: Der abwesende Zeuge. Autorisierungsstrategien in Darstellungen der Shoah. Tübingen, Francke 2010. 297 s. ff
Spielberg, Polanski a Szpilman, Levi, Wiesel, Eichmann a Arendt, Anne Frank a divadelní a filmová zpracování jejího deníku, Philip Roth (Ghost Writer), filmová teorie “po Osvětimi” (Kracauer), Lanzmannovo Shoah, Peter Weiss (Meine Ortschaft), Spiegelman a Maus, Imre Kertész. -jh-

Pavel Barša: Paměť a genocida. Úvahy o politice holocaustu. Praha, Argo 2011. 283 s. jh

David Bathrick/Brad Prager/Michael D. Richardson (eds.): Visualizing the Holocaust. Documents, Aestetics, Memory. Rochester/New York, Camden House 2008. 336 pp. ff

Caspar Battegay/Barbara Breysach (eds.): Jüdische Literatur als europäische Literatur. Europäizität und jüdische Identität 1860-1930. München, edition text + kritik 2008. 303 S. jh

Jehuda Bauer: Úvahy o holokaustu. Z angličtiny přeložil Tomáš Vrba. Praha, Academia 2009. 321 s. ff
Kniha profesora historie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, který se narodil 1926 v Praze v česko-německé židovské rodině. Autor se zamýšlí nad tématem holokaustu komplexně: v historických, sociologických, genderových, filozofických, politologických i religionistických souvislostech. Holokaust definuje jako „extrémní formu genocidy“, vyznačuje ho to, že byl „ideologický, celosvětový a totální“. Považuje ho za „bezprecedentní“ událost, protože poprvé byl vražděn někdo bez zřetelných pragmatických důvodů pouze proto, že se narodil jako Žid. Holokaust by se sám však při splnění určitých podmínek mohl stát precedentem, a také proto je nutné se tímto tématem zabývat. Bauer holokaust považuje za lidský i historický, tudíž také vysvětlitelný.
V první kapitole se Bauer věnuje vymezení pojmu holokaust, zvláště v kontrastu ke genocidě, která je mj. definována Úmluvou OSN z roku 1948. Autor navíc navrhuje vlastní typologii genocid (s. 29). Kapitola druhá je věnována již zmiňované vysvětlitelnosti holokaustu, v kapitole třetí je holokaust srovnáván s jinými genocidami (Rwanda, Arménové apod.). V kapitolách čtyři a pět rozebírá ucelené interpretace holokaustu z pera jiných autorů. Velmi kriticky se vymezuje vůči zjednodušujícímu přístupu Daniela J. Goldhagena, jako ne příliš zdařilou vidí snahu Zygmunda Baumana vysvětlit holokaust v kontextu modernity. Vyzdvihuje přístup historika Saula Friedländera. Dále se zabývá dílem Jeffreyho Herfa, Götze Alyho a Johna Weisse. V kapitole šesté se věnuje židovskému odboji a pracuje s pojmy „amida“, který vysvětluje jako „ozbrojené i neozbrojené akce, nikoli však pasivní rezistence“ (s. 130), a „posvátnost života“. Sedmá kapitola nese název „Neozbrojený odpor a další reakce“. V kapitole osmé vysvětluje otázku genderovou, a to na případě Gisi Fleischmannové, která na Slovensku vedla judenrat (Ústredňa Židov) a podařilo se jí ve spolupráci s dalšími zachránit mnoho slovenských Židů. V roce 1944 byl ÚŽ zabaven seznam členů obce, judenrat si stěžoval, avšak nikoho nevaroval. Gisi Fleischmannová válku nepřežila, byla zatčena potom, co se ukázalo, že k ní vedou stopy úplatků. Bauer tuto ženu hodnotí jako výjimečnou osobnost. Obecně bylo postavení žen komplikované a Bauer připouští, že je třeba se tématem zabývat i z hlediska genderového, protože ženy se dostávaly do specifických situací. V kapitole deváté se Bauer zabývá (ortodoxními) teologickými snahami vysvětlit holokaust. Ty ho vedou např. až k srovnání židovského, křesťanského a muslimského fundamentalismu. Dále poznamenává, že např. pro řešení otázky teodicey Boha holokaust nepřináší nic nového. Kapitola desátá je věnována případu osvětimské zprávy a snahám varovat. Upozorňuje přitom: „Dnes, stejně jako tehdy, nechybějí informace, ale schopnost jim porozumět“ (s. 241). V kapitole jedenácté se Bauer věnuje vzniku státu Izrael. Odmítá, že by samostatný židovský stát vznikl díky holokaustu. Spojitost mezi nimi je podle Bauera nepřímá. Židé, kteří holokaust přežili, byli ústředním faktorem pro dosažení nezávislosti, avšak zdaleka ne jediným (dále hrálo roli např. postavení USA, Británie či Sovětského svazu). Knihu uzavírá projev, který Jehuda Bauer pronesl v Bundestagu 27. ledna 1998. Shrnuje v něm všechny zásadní teze knihy. -oz-

Zygmunt Bauman: Modernita a holocaust. Z angličtiny přeložila Jana Ogrocká. Předmluva a doslov autor. Praha, Slon 2003. 330 s. jh

Edwin Black. IBM i holocaust. Strategiczny sojusz hitlerowskich Niemiec z amerykańska korporacja. Przełożył Piotr Budkiewicz. Warszawa, MUZA SA 2001. 710 s. jh

Josef Blaha: Židovské myšlení jako inspirace nejen pro křesťany. Texty, komentáře, osobnosti. Brno, Marek Konečný 2008. 232 s. ff
také kapitoly Primo Levi a holocaust, Paul Celan – svědek holocaustu -jh-

Harold Bloom (ed.): Literature of the Holocaust. Intr. H. Bloom. Philadelphia, Chelsea House 2004. 325 pp. ff

Daniela Bode-Jarsumbeck: Die literarischen Reportagen Hanna Kralls. Gedächtnis an die ostjüdische Lebenswelt und die Shoah. Wiesbaden, Harrassowitz 2009. 177 S. ff

Alfred Bodenheimer/Barbara Breysach (eds.): Abschied von Europa. Jüdisches Schreiben zwischen 1930 und 1950. München, edition text + kritik 2010. 235 S. jh
Navazuje na knihu Jüdische Literatur als europäische Literatur. Europäizität und jüdische Identität 1860-1930. -jh-

Alina Brodzka-Wald/Dorota Krawczyńska/Jacek Leociak: Literatura polska wobec Zagłady. Warszawa, Żydowski Instytut Historyczny 2000. 291 s. /xerox/ jh

Christopher R. Browning: Obyčejní muži. 101. záložní policejní prapor a „konečné řešení“ v Polsku. Z angličtiny přeložil Jiří Kasl. Praha, Argo 2002. 221 s. ff

Martin Buber: Chasidská vyprávění. Z němčiny přeložila Alena Bláhová. Doslov Luděk Brož. Praha, Kalich 1990. 576 s. jh

Sławomir Buryła: Opisać Zagładę. Holocaust w twórczości Henryka Grynberga. Wrocław, Uniwersytet Wrocławski 2006. 463 s. ff

Catrin Corell: Der Holocaust als Herausforderung für den Film. Formen des filmischen Umgangs mit der Shoah seit 1945. Eine Wirkungstypologie. Bielefeld, Transcript 2009. 516 S. ff
teor. úvod, Death Mills (Hanuš Burger, 1945), Nuit et brouillard (Alain Resnais, 1953), Shoah (Claude Lanzmann, 1985), Au revoir les enfants (Louis Malle, 1987), Schindler’s List (Spielberg, 1993), La vita è bella (Benigni, 1997), Tran de vie (Radu Mihaileanu, 1998), La petite prairie aux Bouleaux (Marceline Loridan-Ivens, 2003) -jh-

Kateřina Čapková/Michal Frank: Nejisté útočiště. Československo a uprchlíci před nacismem 1933-1938. Praha/Litomyšl, Paseka 2008. 421 s. ff

Georges Didi-Huberman: Bilder trotz allem. Aus dem Französischen von Peter Geimer. München, Fink 2007. 260 S. ff

Sam Dresden: Holocaust und Literatur. Aus dem Niederländischen von Gregor Seferens und Andreas Ecke. Frankfurt a.M., Suhrkamp 1997. 325 S. /xerox/ jh

Axel Dunker: Die anwesende Abwesenheit. Literatur im Schatten Auschwitz. München, Wilhelm Fink Verlag 2003. 333 S. jh
Primo Levi, Paul Celan, Peter Weiss, W. G. Sebald, Elfriede Jelinek, Federman, Herbert, Achternbusch, Georges Perec, Helmut Heißenbüttel, Heimrad Bäcker, Jorge Semprún -jh-

Susanne Düwell/Mathias Schmidt (eds.): Narrative der Shoah. Representationen der Vergangenheit in Historiographie, Kunst und Politik. Paderborn/München/Wien/Zürich, Schöningh 2002. 306 S. ff

Debórah Dworková/Robert Jan van Pelt: Osvětim. 1270 až současnost. Přeložili David a Markéta Záleských. Doslov Pavel Zeman. Praha, Argo 2006. 512 s. jh

Robert Eaglestone: The Holocaust and the Postmodern. New York, Oxford University Press 2008. 369 pp. jh

Robert Eaglestone: Postmodernismus a popírání holocaustu. Přeložil Lukáš Vacek. Praha, Triton 2005. 66 s. jh

Ariane Eichenberg: Zwischen Erfahrung und Erfindung. Jüdische Lebensentwürfe nach der Shoah. Köln/Weimar/Wien, Böhlau Verlag 2004. 310 S. jh
vzpomínky „první generace“ 1945-1950; psaní z distance 1980-2000: texty „první generace“; Edelman a Krall, Paul Steinberg, Gerhard Durlacher; texty „ztracených dětí“: Jona Oberski, Ruth Klüger; „děti v úkrytu“: Louis Begley, Raymond Federman; texty „druhé generace“: Helena Janeczek, Gila Lustiger, Henryk Grynberg, Robert Schindler -jh-

Norbert Otto Eke/Hartmut Steinecke (eds.): Shoah in der deutschsprachigen Literatur. Berlin, Erich Schmidt Verlag 2006. 344 S. ff

Helen Epstein: Children of the Holocaust. Conversation with Sons and Daughters of Survivors. New York, Penguin Books 1988. 355 pp. ff

Helena Epsteinová: Děti holocaustu. Přeložila a doslov napsala Věra Eisenbergová. Praha, Volvox globator 1994. 235 s. ff

Norman G. Finkelstein: Průmysl holocaustu. Úvahy o zneužívání židovského utrpení. Z angličtiny přeložil Miroslav Brzobohatý. Doslov Pavel Barša. Praha, Dokořán 2006. 151 s. jh

Jiří Franěk: Ota Ginz. Od Petra Ginze a raketoplánu Columbia až k Šolochovovi. Do angličtiny přeložila Kristina Haylettová, do němčiny Bianco Lipanska. Praha, Sdružení bývalých vězňů koncentračního tábora Schwarzheide 2006. 70 s. jh
Český, anglický a německý text. -jh-

Michal Frankl/Jindřich Toman (eds.): Jan Neruda a Židé. Texty a kontexty. Praha, Akropolis 2012. 208 s. jh
Sborník je výstupem workshopu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu AV ČR v roce 2010, který konfrontoval znalosti, názory a metodologii literárních vědců a historiků zabývajících se židovskými dějinami a antisemitismem. Vybrané příspěvky představují Nerudovy postoje vůči Židům, zejména jeho antisemitský traktát Pro strach židovský, v kontextu doby a analyzují jej z různých perspektiv. Ačkoli protižidovský charakter různých Nerudových textů byl často zmiňován, dosud se mu žádná práce nevěnovala obšírněji. Mediální diskuse, kterou workshop vyvolal, pak jasně ukázala, jak je důležité, aby se česká společnost kriticky vypořádala s komplexitou vlastních vztahů k Židům, v neposlední řadě i z toho důvodu, že pamflet Pro strach židovský je v současnosti ke stažení na několika nacionalistických a antisemitských internetových stránkách. Součástí sborníku je komentovaná edice traktátu Pro strach židovský a také ilustrace, především dobové obrazy Židů a antisemitské karikatury. Vychází ve spolupráci s Centrem židovských studií FF UK za podpory Ministerstva kultury ČR. -oz-

Viktor E. Frankl: A přesto říci životu ano. Psycholog prožívá koncentrační tábor. Z němčiny přeložil Josef Hermach. Úvod Ladislav Čumba. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2006. 175 s. jh

Lea Wernick Fridman: Words and Witness. Narrative and Aestetic Strategies in the Representation of the Holocaust. New York, State University of New York Press 2000. 178 pp. jh
Lyotard, Appelfeld, Lanzmann, Schwarz-Bart, Kosinski, Borowski, Wiesel, Rawicz, Delbo, Miłosz, Celan -jh-

Saul Friedländer: Den Holocaust beschreiben. Auf dem Weg zu einer intergrierten Geschichte. Göttingen, Wallstein Verlag 2007. 173 S. jh

Saul S. Friedman (ed.): Holocaust Literature. A Handbook of Critical, Historical, and Literary Writings. Foreword Dennis Klein. Westport/London, Greenwood Press 1993. 677 pp. ff

Erin McGlothlin: Second-Generation Holocaust Literature. Legacies of Survival and Perpetration. Rochester, Camden House 2006. 254 pp. ff

Michał Głowiński et al. (eds.): Stosowność i forma. Jak opowiadać o Zagładzie? Kraków, Uniwersitas 2005. 413 s. ff

Aly Götz: „Konečné řešení“. Přesun národů a vyhlazení evropských židů. Z němčiny přeložila Jana Vymazalová. Praha, Argo 2006. 347 s. ff

Marita Grimwood: Holocaust Literature of the Second Generation. New York, Palgrave Macmillan 2007. 177 pp. ff půjčeno Martině Vymětalové

Jan Tomasz Gross: Sąsiedzi. Historia zagłady żydowskiego miasteczka. Wydanie II. Pogranicze 2000. 163 s. /xerox/ jh

Jan T. Gross: Strach. Největší poválečný protižidovský pogrom. Z angličtiny a polštiny přeložili Vlastimil Dominik a Markéta Páralová Tardy. Brno, Jota 2008. 356 s. jh

Yisrael Gutman/Michael Berenbaum (eds.): Anatomy of the Auschwitz Death Camp. Bloomington, Indiana University Press 1994. 638 pp. ff

Martina Halamová: Příběh vyprávění Viktora Fischla. Praha, Arsci 2010. 191 s. jh

Michael Hofmann: Literaturgeschichte der Shoah. Münster, Aschenforff 2003. 153 s. jh

Holocaust. Studies and Materials. Journal of the Polish Center for Holocaust Research. Warsaw 2010. 512 pp. jh
Ročenka vydávaná Centrem pro výzkum holokaustu ve Varšavě. Obsahuje studie, materiály, polemiky aj. -jh-

Jiří Holý (ed.): Holokaust v české, slovenské a polské literatuře. Praha, Karolinum 2007. 278 s. jh
Příspěvky z konference z května 2005 na FF UK. Česky, polsky, slovensky a anglicky. -jh-

Jiří Holý/Petr Málek/Michael Špirit/Filip Tomáš: Šoa v české literatuře a v kulturní paměti. Praha, Akropolis 2011. 312 s. jh

Jiří Holý (ed.): The Representation of the Shoah in Literature, Theatre and Film in Central Europe: 1950s and 1960s. Praha, Akropolis 2012. 192 s. jh
V roce 2012 vydalo nakladatelství Akropolis publikaci shrnující příspěvky z mezinárodního workshopu, který se konal v listopadu 2011 v Praze. Seminář se zabýval tématem šoa/holokaustu v literatuře, v divadle a filmu v padesátých a šedesátých letech. Navázal na předchozí workshopy v německém Gießenu a v polské Łódzi (2010, 2011). Jednotlivé příspěvky se soustřeďují zvláště na českou a polskou literaturu (Jiří Weil, Norbert Frýd, Jan Otčenášek, Ladislav Fuks, Josef Škvorecký, Adolf Rudnicki, diskurz šoa v polské literatuře), na drama a divadlo (Leon Kruczkowski, Ireneusz Iredyński, Hedda Zinner, západoněmecké drama s tématem šoa), film (Spalovač mrtvol, Jákob lhář), ale také na kresby dětí v Terezíně či zobrazení šoa z pohledu dítěte. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce ve spolupráci s Pražským centrem židovských studií FF UK.

Jiří Holý (ed.): The Representation of the Shoah in Literature and Film in Central Europe: 1950s and 1960s. Praha, Akropolis 2012. 243 s. jh
V roce 2012 vyšla v nakladatelství Akropolis publikace shrnující příspěvky z mezinárodního workshopu konaného v Praze v červnu 2012, který navázal na semináře v Gießenu, Lodži a Praze (2010, 2011). Tématem je reprezentace šoa/holokaustu v literatuře a filmu v 70. a 80. letech. Jednotlivé příspěvky se soustřeďují zvláště na polskou, českou a německojazyčnou literaturu (polská literatura v širším kontextu, Henryk Grynberg, Ida Henefeld-Ron, A leksander Rozenfeld; Viktor Fischl, Arnošt Lustig; Edgar Hilsenrath, Cordelia Edvardson), ale také na literaturu slovenskou (Ján Johanides) a maďarsko-rumunskou (Ana Novac). Druhou oblastí záběru je film: analýza proslulého Lanzmannova dokumentu Šoa, pohledy na českou filmovou a televizní tvorbu s tematikou holokaustu v daném období. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce ve spolupráci s Centrem pro studium holokaustu a židovské literatury a Centrem židovských studií FF UK.

Jan Horník: Proč holocaust. Hitlerova vědecká mesianistická vražda. Praha, Rybka Publishers 2009. 455 s. ff

Reinhard Ibler (ed.): Ausgewählte Probleme der polnischen und tschechischen Holocaustliteratur und –kultur. Materialien des Internationalen Workshops in Gießen, 27.-28. Mai 2010. München/Berlin, Otto Sagner 2012. 160 S. jh

Elrud Ibsch: Die Shoah erzählt. Zeugnis und Experiment in der Literatur. Tübingen, Niemeyer 2004. 196 S. ff
memoáry, Tabori, Kertész, šoa a postmoderna, Amis, D.M. Thomas, Ransmayr, Hilsenrath, Gary, David Grossman, Schlink, Lehr, Sebald, druhá generace v Nizozemí

Karl Jaspers: Otázka viny. Příspěvek k německé otázce. Z němčiny přeložil Jiří Navrátil. Doslov Ladislav Hejdánek. Praha, Mladá fronta 1991. 92 s. jh

Brett Ashley Kaplan: Unwanted Beauty. Aestetic Pleasure in Holocaust Representation. Urbana/Chicago, University of Illinois Press 2007. 215 pp. ff

Imre Kertész: Protokol/Péter Esterházy: Život a literatura. Z maďarštiny přeložila Dana Gálová. Praha, Academia 2006. 62 s. jh

Hillel J. Kieval: Formování českého židovstva. Z anglického originálu přeložila Klára Míčková. Praha/Litomyšl, Paseka 2011. 400 s. jh

Stanislav Kolář: Seven Responses to the Holocaust in American Fiction. Ostravská univerzita, Tilia 2004. 199 pp. jh

Manuel Köppen/Klaus R. Scherpe (eds.): Bilder des Holocaust. Literatur – Film – Bildende Kunst. Köln/Weimar/Wien, Böhlau Verlag 1997. 231 S. /xerox/
spor o zobrazení holokaustu, Tabori a Sobol, Klügerová, Aichingerová, Goldschmidt, literatura pro děti a mládež, Apitz, David Grossman, obrazy, Schindlerův seznam, Maus, krajiny paměti, pomníky -jh-

Jiří Kovtun: Tajuplná vražda. Případ Leopolda Hilsnera. Praha, Sefer 1994. 574 s. jh

Dorota Krawczyńska: Własna historia Holokaustu. O pisarstwie Henryka Grynberga. Warszawa, IBL 2006. 232 s. ff

Miroslav Kryl a kol.: Rasismus, antisemitismus a holocaust. Ústí nad Labem/Brno, FF UJEP/Doplněk 2011. 256 s. jh

Jacek Leociak: Doświadczenia graniczne. Studia o dwudziestowiecznych formach reprezentacji. Warszawa, IBL 2009. 400 s. /xerox/ jh
Úvod, 6-28 (Svědectví jako kategorie, Inspirace, Téma a struktura, Prameny a badatelská metoda); I. část: 1. Topografie a existence, 31-124 (Romantická heroizace, Ironická kritika, Místo segregace, Metafory ghetta, Árijskou tramvají přes varšavské ghetto); 2. Bombardování, 125-190; II. část: 3. Pohledy, 193-268 (Tváře in extremis, Před odchodem na frontu, Poškozené fotografie holokaustu, Děti holokaustu, rub i líc, Loučení); 4. Setkání s mrtvými, 269-362 (Oddělení mrtvol, Mezi groteskou a patosem, Současná Antigona, Zmrtvýchvstání); Epilog, 363-364. Bibliografie. Obrazová příloha. Rejstřík. -jh-

Neil Levi/Michael Rothberg (eds.): The Holocaust: Theoretical Readings. Edinburgh, Edinburgh University Press 2003. 485 pp. jh
Antologie textů s úvodem editorů (Theory and the Holocaust, 1-22) v 11 částech s krátkými úvody opatřenými odkazy a další literaturou: I) Theory and Experience (25-55, Primo Levi, Jean Améry, Charlotte Delbo, Ruth Klüger), II) Historizing the Holocaust? (59-99, Jürgen Habermas, Saul Friedländer, Dan Diner, Zygmunt Bauman, Omer Bartov, znovu Henry Friedlaender), III) Nazi Culture, Fascism, and Antisemitism (103-144, Kenneth Burke, Georges Bataille, Max Horkheimer/Th. W. Adorno, Philippe Lacoue-Labarthe, Moishe Postone, Christopher Browning), IV) Race, Gender, and Genocide (147-186, Klaus Theweleit, Gisela Bock, Joan Ringelheim, Pascale Rachel Bos), V) Psychoanalysis, Trauma, and Memory (189-226, Cathy Caruth, Dominick LaCapra, Saul Friedländer, Eric L. Santner, Dori Laub), VI) Question of Religion, Ethics, and Justice (229-270, Arthur A. Cohen, Emil L. Fackenheim, Emmanuel Levinas, Hannah Arendt, Giorgio Agamben, Jean-François Lyotard, Gillian Rose), VII) Literature and Culture after Auschwitz (273-322, Walter Benjamin, Th. W. Adorno, znovu Adorno, Irving Howe, Sigrid Weigel, Maurice Blanchot, Jacques Derrida, Geoffry H. Hartman, Sidra DeKoven Ezrahi), VIII Modes of Narration (325-367, Berel Lang, James E. Young, Hayden White, Michael André Bernstein, Lawrence L. Langer, Shoshana Felman), IX Rethinking Visual Culture (371-403, Saul Friedländer, Jean Baudrillard, Andreas Huyssen, Gertrud Koch, Liliane Weissberg), X Lacetomers: Negative Symbiosis, Postmemory, and Countermemory (407-438, Henry Raczymow, Marianne Hirsch, Dan Diner, James E. Young), XI Uniquewness, Comparison, and the Politics of Memory (441-, Alan Milchman/Alan Rosenberg, Yehuda Bauer, Paul Gilroy, Mahmood Mamdani, Lilian Friedberg, Peter Novick). Závěrečný jmenný rejstřík.-jh-

Primo Levi: Potopení a zachránění. Z italštiny přeložila a doslov napsala Drahoslava Janderová. Praha, Mladá fronta 1993. 221 s. jh

Primo Levi: I sommersi e i salvati. Prefazione Tzvetan Todorov. Postfazione Walter Barberis. Torino, Einaudi 2007. 202 p. jh

Ruth Linn: Escaping Auschwitz. A Culture of Forgetting. Ithaca/London, Cornell University Press 2004. 154 pp. LHIII /xerox/ jh

Deborah E. Lipstadtová: Popírání holocaustu. Sílící útok na pravdu a paměť. Přeložili Jana a Jiří Ogročtí. Předmluva autorka, doslov Zdeněk Zbořil. Praha/Litomyšl, Paseka 2006. 351 s. jh

Literatur und Holocaust. Text + Kritik, Heft 144. Oktober 1999. München. 97 S. /xerox/ jh

Peter Longerich: „Davon haben wir nichts gewusst!“ Die Deutschen und die Judenverfolgung 1933-1945. München, Pantheon 2007. 448 S. ff

Sven Lorenz: Der Holocaust als autobiographisches Narrativ. Magisterarbeit. Grin. Verlag für akademische Texte o.J. 87 S. /xerox/ jh
Levi, Langbein, Wiesel, Elias, Klüger.

Arno Lustiger: Czerwona księga. Stalin i Żydzi. Tragiczna historia Żydowskiego Komitetu Antyfaszystowskiego i radzieckich żydów. Przełożyli Elżbieta Każmierczak i Witold Leder. Warszawa, W.A.B. 2004. 536 s. jh

Tomasz Majewski/Anna Zeidler-Janiszewska (eds.): Pamięć Shoah. Kulturowe reprezentacje i praktyki upamiętnienia. Łódż, Officyna Company 2009. 934 s. jh

Radek Malý: Domovem v jazyce. České čtení Paula Celana. Olomouc, Periplum 2012. 188 s. jh
Studie o autorovi proslulé Fugy smrti, jeho díle a české recepci. -jh-

Magdalena Marszałek/Alisa Molisak (eds.): Nach dem Vergessen. Rekurse auf den Holocaust in Ostmitteleuropa nach 1989. Berlin, Kadmos 2010. 256 S. jh

Lucie Ondřichová: Příběh Fredyho Hirsche. Praha, Sefer/Institut Terezínské iniciativy 2001. 115 s. ff

Edit Palotás: Holocaust und Vergangenheitsbewältigung. Zwei Beispiele: Jean Améry und Imre Kertész. Saarbrücken, Dr. Müller 2009. 60 S.

Leo Pavlát (ed.): Židovští autoři v literaturách evropských zemí. Praha, Židovské muzeum v Praze 1999. 157 s. jh

Leo Pavlát (ed.): Českožidovští spisovatelé v literatuře 20. století. Praha, Židovské muzeum v Praze 2000. 119 s. jh

Laurence Rees: Osvětim. Nacisté a „konečné řešení“. Předloha k dokumentárnímu TV seriálu. Dokumentární přílohy. Přeložily Zlata Kufnerová a Jana Kordíková. Kapitolu Čeští Židé a Osvětim napsal Toman Brod. Praha, Euromedia Group 210. 320 s. jh

Peter Reichel: Erfundene Erinnerung. Weltkrieg und Judenmord in Film und Theater. München/Wien, Hanser Verlag 2004. 374 S. ff
Draußen vor der Tür, Des Teufels General, Canaris, 20. Juli, Es geschah am 20. Juli, Der Arzt von Stalingrad, Hunde wollt ihr ewig leben, 08/15, Lili Marleen, Die Abenteuer des Werner Holt, Die Brücke, Die Mörder sind unter uns, In jenen Tagen, Lang ist der Weg, Ehe im Schatten, Nackt unter Wölfen, Jakob der Lügner, Sterne, Der Stellvertreter, Die Ermittlung, Der Müll, die Stadt und der Tod, Holocaust, Heimat, Der Prozeß (s dozorci z Majdanku v Düsseldorfu), Shoah, Schindler‘s List, La vita è bella -jh-

Sebastian Rejak/Elżbieta Frister: Inferno of Choises. Poles and the Holocaust. 2nd expanded ed. Warsaw, Oficyna Wydawnicza RYTM 2012. 416 pp. /xerox/ jh
dokumenty, historické studie

Alvin H. Rosenfeld: Ein Mund voll Schweigen. Literarische Reaktionen auf den Holocaust. Aus dem Amerikanischen von Annette und Axel Dunker. Vorwort Dieter Lamping. Göttingen, Vandenhoeck&Ruprecht 2000, S. 1-41 (Problematik der Holocaustliteratur), 199-233 (Holocaust als Erinnerung). /xerox/ jh

Alvin H. Rosenfeld (ed.): Thinking about the Holocaust after Half a Century. Bloomington/Indianapolis, Indiana University Press 1997. 329 pp. ff

Markus Roth: Theater nach Auschwitz. Georg Taboris Die Kannibalen im Kontext der Holocaust-Debatten. Frankfurt a. M. et al., Peter Lang 2003. 187 s. jh
Anne Frank, Korczak und die Kinder, Der Stellvertreter, Die Ermittlung, The Cannibals, Mutters Courage, Mein Kampf -jh-

Richard Seemann (ed.): Cesta do Wannsee. Konečné řešení takzvané židovské otázky a germanizace českých zemí. Středokluky, Zdeněk Susa 2008. 309 s. ff

Wolfgang Schlott: Von der Darstellung des Holocaust zur kleinen Apokalypse. Fiktionale Krisenbewältigung in der polnischen Prosa nach 1945. Frankfurt a.M. et al., Peter Lang 1996. 291 S. ff

Walter Schmitz (ed.): Erinnerte Shoah. Die Literatur der Überlebenden. The Shoah Remembered. Literature of the Survivors. Dresden, Thelem 2003. 533 S. /xerox/ jh
vzpomínky a fikční texty přeživších, Hillesum, Perechodnik, Wilkomirski, Rakover, Adler, Edvardson, Becker, Wanders, Klüger, Améry, Levi, Semprún, Cayrol, Antelme, Duras, Mascolo, Kofman, Lustig, Bor, Kertész, Manea, Hilsenrath, Weißglas, Celan, Lanzmann, Moll -jh-

Claude Schumacher (ed.): Staging the Holocaust. The Shoah in Drama and Performance. Cambridge, Cambringe University Press 2006. 355 pp. ff

Efraim Sicher: The Holocaust Novel. New York/London, Routledge 2005. 261 pp. ff

Efraim Sicher (ed.): Breaking Crystal. Writing and Memory after Auschwitz. Urbana/Chicago, University of Illinois Press 1998. 378 pp. ff

Alina Skinińska/Robert Szuchta (eds.): Wybór źródeł do nauczenia o Zagładzie żydów na okupowanych ziemiach polskich. Warszawa, Stowarzyszenie Centrum nad Zagłada Żydów 2010. 746 s. jh
Soubor dokumentů a literárních textů. Úvod; Soupis pramenů. I. Nacismus a třetí říše, 31-68; II. Polsko-židovské vztahy v předválečném Polsku, 67-92; III. Léta 1939-1941, 93-170; IV. Rozhodující měsíce červen až prosinec 1941, 171-212; V. Masové vyhlazování, 213-336; VI. O holokaustu – židovské hnutí odporu, 337-384; VII. Poláci o pronásledování a vraždění Židů, 385-430; VIII. Léta 1943-1945, 431-446; IX. Po holokaustu, 447-472; X. Výzvy k přítomnosti, 473-514; XI. Literární svědectví, 515-684 (abecedně seřazené básnické i prozaické texty nejen Poláků v polštině: Irit Amiel, Andrzejewski, Baczyński, Białoszewski, Borowski, Broniewski, Celan, Delbo, Ficowski, Ida Fink, Zuzanna Ginczanka, Grynberg, Hartwig, Binem Heller, Herbert, Małgorzata Hillar, Iwaskiewicz, Icchak Kacenelson, Etgar Keret, Kertész, Krall, Levi, Miłosz, Nałkowska, Dan Pagis, Różewicz, Rudnicki, Nelly Sachs, Słonimski, Szlengel, Szymborska, Elie Wiesel, Wojdowski, Wygodzki, Żywulska); Slovník pojmů; Kalendárium; Jmenný rejstřík. -jh-

R. Clifton Spargo/Robert M. Ehrenreich: After Representation? The Holocaust, Literature, and Culture. New Brunswick/New Jersey/London, Rutgers University Press 2010. 242 pp. ff

Juliane Spitta/Hanns-Fred Rathenow: Trauma & Erinnerung. Oral History nach Auschwitz. Mit einem Beitrag von Rosa Rigendinger. Kenzingen, Centaurus 2009. 136 S. ff

Hartmut Steinecke: Literatur als Gedächtnis der Shoah. Deutschsprachige jüdische Schriftstellerinnen und Schriftsteller der „zweiten Generation“. Paderborn et al., Schöningh 2005. 35 S. jh
„druhá generace“: Biller, Schindler, Ganzfried, Honigmann -jh-

Tzvetan Todorov: V mezní situaci. Z francouzštiny přeložila Kateřina Lukešová. Praha, Mladá fronta 2000. 327 s. jh

Václav Veber (ed.): Židé v novodobých dějinách. Soubor přednášek na FF UK. Praha, Karolinum 1997. 323 s. ff

Magda Veselská: Archa paměti. Cesta pražského židovského muzea pohnutým 20. stoletím. Obrazová příloha, literature, rejstříky. Praha, Praha, Academia/Židovské muzeum v Praze 2012. 288 s. jh

Sue Vice: Children Writing the Holocaust. Basingstoke, Palgrave Macmillan 2004. 212 pp. ff

Robert S. Wistrich: Hitler a holocaust. Okolnosti a příčiny holocaustu. Z angličtiny přeložila Klára Petříková. Praha, Slovart 2008. 328 s. ff

Józef Wróbel: Tematy żydowskie w prozie polskiej 1939-1987. Kraków, Universitas 1991. 189 s. /+ xerox/ jh

Barbie Zelizer (ed.): Visual Culture and the Holocaust. New Brunswick/New Jersey, Rutgers University Press 2000. 364 pp. ff

Zlatica Zudová-Lešková (ed.): Židé v boji a odboji. Rezistence československých Židů v době druhé světové války. Příspěvky účastníků mezinárodní konference konané ve dnech 17. a18.
října 2006 v Praze. Praha, Historický ústav 2007. 414 s. ff

Non fiction

Fritz Beer: …a tys na Němce střílel, dědo? Českoněmecký žid mezi komunismem a nacismem. Z němčiny přeložila Jitka Bodláková, připravil Karel Jadrný, doslov Zdenko Maršálek a Vít Strobach. Praha/Litomyšl, Paseka 2008. 349 s. ff

Erika Bezdíčková: Moje dlouhé mlčení. Život a holocaust. Předmluva Olga Sommerová. Obrazová příloha. Brno, Karmelitánské nakladatelství 2010. 94 s. jh

Anna Bikont: My z Jedwabneho. Z polštiny přeložil Jiří Vondráček. Předmluva Jacek Kuroń. Jinočany, H+H 2008. 616 s. ff

Halina Birenbaumová: Naděje umírá poslední. Očité svědectví holocaustu. Z polštiny přeložila Markéta Páralová-Tardy. Praha, Jota 2010. 255 s. ff

Ruth Bondyová: Víc štěstí než rozumu. Z hebrejštiny přeložila Jindřiška Zajíčková. Praha, Argo 2003. 242 s. jh

Martin Bormann: Život proti stínu. Cesta od hákového ke Kristovu kříži. Z německého originálu přeložila Blanka Pscheidtová. Fotografická příloha. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2004. 237 s. jh

Toman Brod: Ještě že člověk neví, co ho čeká. Života běh mezi roky 1929-1989. Praha, Academia 2007. 361 s. jh

Adolf Burger: Ďáblova dílna. V padělatelském komandu koncentračního tábora Sachsenhausen. 2. dopl. vyd. Praha, Svoboda 1991. 269 s. jh

Roman Cílek/František R. Kraus: Tisíce obyčejných smrtí. Svědectví novináře, který viděl počátky i konce. 1933-1945. Praha, P3K 2011. 208 s. + příloha. ff

Deník Oty Wolfa 1942-1945. Edičně připravili Margita Kárná, Miroslav Kárný a Ludvík Václavek. Předmluva Ludvík Václavek, zkrácení textu a doslov Ivan Klíma. 2. vyd. Praha, Sefer 2011. 360 s. ff
Deníkové záznamy židovského chlapce, který se s rodinou skrýval na hanáckém venkově. -jh-

Helen Epstein: Children of the Holocaust. Conversation with Sons and Daughters of Survivors. New York, Penguin Books 1988. 355 pp. ff

Helena Epsteinová: Děti holocaustu. Přeložila a doslov napsala Věra Eisenbergová. Praha, Volvox globator 1994. 235 s. ff

Helena Epsteinová: Nalezená minulost. Z angličtiny (Where She Came From) přeložili David Záleský a Markéta Záleská. Praha, Sefer 2005. 333 s. ff

Zlata Filipovič/Melanie Challenger (eds.): Umlčené hlasy. Dětské válečné deníky od 1. světové války po Irák. Z angličtiny přeložila Alžběta Slavíková Hesounová. Úvod editorky. Praha, Vyšehrad 2008. 281 s. ff

Viktor E. Frankl: A přesto říci životu ano. Psycholog prožívá koncentrační tábor. Z němčiny přeložil Josef Hermach. Úvod Ladislav Čumba. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2006. 175 s. jh

Anne Franková: Deník. Přeložili Miroslav Drápal a Michaela Jacobsenová. Praha, Triáda 2004. 262 s. jh

Margot Friedlanderová/Malin Schwerdtfegerová: Útěk z Berlína. S židovskou hvězdou v kapse. Z německého originálu přeložila Natálie Hendrychová. Praha, Euromedia Group 2011. 321 s. jh

Erich Friedler/Barbara Siebertová/Andreas Kilian (eds.): Svědkové z továrny na smrt. Historie a svědectví židovského sonderkomanda v Osvětimi. Dokumentární příloha. Z němčiny přeložil Vladimír Sadský. Praha, Rybka Publishers 2007. 358 s. jh

Fedor Gál (ed.): Krátká dlouhá cesta. Ve spolupráci s Martinem Hanzlíčkem. Fotografie Miro Švolík. Praha, Nemo 2008. 38 s. + CD. ff

Richard Glazar: Die Falle mit dem grünen Zaun. Vorwort Wolfgang Benz. Frankfurt a.M., Fischer 2002. 190 S. /xerox/ jh
zkrácená verze, z níž vyšel i anglický a polský překlad

Richard Glazar: Treblinka, slovo jak z dětské říkanky. Praha, G+G 2007. Doslov autor. Dokumentární fotografie. 424 s. jh

Michał Głowiński: Kręgi obcości. Opowieść autobiograficzna. Kraków, Wydawnictwo Literackie 2010. 535 s. jh

Joseph Goebbels: Deníky 4. 1940-1942. Z němčiny přeložil Josef Otáhal. Ed. a komentář Ralf Georg Reuth. Praha, Naše vojsko 2010. 465 s. ff

Irena Grudzińska-Gross/Jan Tomasz Gross (eds.): War Through Children’s Eyes. The Soviet Occupation of Poland and the Deportations, 1939-1941. Foreword Bruno Bettelheim. Translated Ronald Strom and Dan Rivers. Stanford University, Hoover Institution Press, 1981. 260 pp. ff

Michał Grynberg/Maria Kotowska (eds.): Życie i Zagłada Żydów polskich 1939-1945. Relacje świadków. Wstęp Michał Grynberg, posłowie Maria Kotowska. Warszawa, Oficyna naukowa 2003. 660 s. jh

Józef Hen: Nowolipie. Eine jüdische Straße. Aus dem Polnischen von Roswitha Matwin-Buschmann. Leipzig, Reclam 1996. 319 S. jh

Dagmar Hilarová: Nemám žádné jméno. Autobiografie ženy vězněné v Terezíně. Předmluva Evžen Hilar. Bronislava Janečková: Příběh knihy Nemám žádné jméno. Doslov Evžena Hilara Ukradené autorství knihy (spory autorky s nizozemským vydáním Miep Diekmannové Ich heb geen naam, 1980; přeloženo do němčiny). Plzeň, Fragment 2012. 96 s. jh

Etty Hillesum: Přervaný život. Deníky Etty Hillesum 1941-1943. Uspořádal a úvod napsal J. G. Gaarlandt. Předmluva Józef Augustyn. Z nizozemštiny přeložila Jindra Hubková. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2005. 261 s. jh

Katrin Himmlerová: Bratři Himmlerové. Příběh německé rodiny. Doslov Michael Wildt. Z němčiny přeložil Petr Dvořáček. Praha, Academia 2008. 268 s. jh

Rudolf Höß: Velitelem v Osvětimi. Autobiografické zápisky. Dokumentární příloha. Z němčiny přeložil Petr Dvořáček. Předmluva Ivan Klíma. Doslov Helena Krejčová. Praha, Academia 2006. 271 s. jh

Barbara U. Cherish: The Auschwitz Kommandant. A Daughter’s Search for the Father She Never Knew. Fotografická příloha. Gloucestershire, The Mill 2009. 223 s. ff

Heda Kaufmannová: Listy z rodinné kroniky. Připravila, komentáře a medailon o autorce napsala Lucie Bartoňová. Praha, Triáda 2011. 151 s. ff

Ann Kirschner: Salin dar. Matčin příběh. Z angličtiny přeložila Petra Eflerová. Praha, Mladá fronta 2012. 296 s. jh

Ruth Klügerová: Poslední stanice život. Přeložila Františka Faktorová, verše Věra Koubová. Praha, Nakladatelství Franze Kafky 1997. 269 s. ff

Věra Kohnová: Deník Věry Kohnové. The Diary of Věra Kohnová. Das Tagebuch der Věra Kohnová. Připravil Zdeněk Susa. Překlad do angličtiny Alena Rettová. Překlad do němčiny Marcela Řezníčková. Předmluva Miroslav Matouš. Středokluky, Zdeněk Susa 2006. 210 s. ff

Hanna Krall: Dem Herrgott zuvorkommen. Aus dem Polnischen von Hubert Schumann. Berlin, Bertelsmann 1998. 156 S. /xerox/ jh
Rozhovor s Markem Edelmanem. -jh-

Clara Kramerová: Clařina válka. Skutečný příběh dívky, která zázračně přežila holocaust. Z angličtiny přeložila Wanda Dobrovská. Doslov Stephen Glantz. Praha, Euromedia 2009. 382 s. jh

Ota Kraus/Erich Schön: Továrna na smrt. Praha, Čin 1946. 236 s. jh

Ota B. Kraus: Země bez boha. Předmluva Viktor Fischl. Doslov Josef Hiršal. Praha, Sefer 1992. 142 s. ff

Elena Lacková: Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Podle vyprávění autorky zpracovala, z rómštiny do češtiny přeložila a předmluvu napsala Milena Hübschmannová. Praha, Triáda 1997. 272 s. jh

Claude Lanzmann: Shoah. Deutsch von Nina Börnsen und Anna Kamp. Vorwort Simone de Beauvoir. Interview mit Claude Lanzmann von Heike Hurst. 2. Aufl. Düsseldorf, Claassen 1986. 279 S. /xerox/ jh

Claude Lanzmann: Šoa. Zpráva o velikém neštěstí. Z němčiny přeložil Toman Brod. Předmluva Simone de Beauvoirová. Praha, Svoboda 1991. 175 s. jh

Primo Levi: Příměří. Z italštiny přeložila a předmluvu napsala Olga Hostovská. Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2000. 212 s. ff

Primo Levi: Hovory s Primo Levim. Vybral, uspořádal a poznámkami opatřil Marco Belpoliti. Přeložila a poznámky originálu doplnila Drahoslava Janderová. Praha/Litomyšl, Paseka 2003. 247 s. jh

Abraham Lewin: Pohár slz. Deník varšavského ghetta. Z angličtiny přeložila Michaela Ponocná. Praha, Academia 2008. 297 s. ff

Peter Longerich: „Davon haben wir nichts gewusst!“ Die Deutschen und die Judenverfolgung 1933-1945. München, Pantheon 2007. 448 S. ff

Kazimierz Moczarski: Gespräche mit dem Henker. Aus dem Polnischen von Margitta Weber. Düsseldorf, Droste Verlag 1978. 427 S. /xerox/ jh

Kazimierz Moczarski: Rozhovory s katem. Deník zpovědí válečného zločince Jürgena Stroopa. Z polštiny přeložili Pavla a Dušan Provazníkovi. Úvod Norman Davis. Doslov Andrzej Szczypiorski. Dokumentární příloha. Brno, Jota 2007. 398 s. ff

Herbert Morawetz: Mých devadesát let. Z anglického originálu My Go Years přeložili Helena a Lubomír Synkovi. Praha, Academia 2008. 320 s. ff

Melissa Müllerová/Reinhard Piechocki: Alice Herzová-Sommerová. Rajská zahrada uprostřed pekla. Z němčiny přeložila Nina Fojtů. Předmluva Alice Herzová-Sommerová. Předmluva Raphael Sommer. Praha, Rybka Publishers 2009. 389 s. ff

Jan Munk: Terezínská svědectví. Připravil Petr Munk-Jehuda Manor. Gymnázium Český Krumlov 2005. 238 s. jh

Jiří Münzer: Dospívání nad propastí. Deník Jiřího Münzera. Úvod Meir Seidler. Praha, RaLDIoservis 2002. 119 s. jh

Miklós Nyiszli: Byl jsem Mengeleho asistentem. Z maďarštiny přeložila Dana Gálová. Praha, Academia 2009. 192 s. ff

Jona Oberski: Dětská léta. Z nizozemštiny přeložila Jana Červenková. Praha, Triton 2009. 96 s. jh

Calek Perechodnik: Spowiedż. Dzieje rodziny żydowskiej podczas okupacji hitlerowskiej w Polsce. Opracowanie, posłowie, przypisy David Engel. Warszawa, Karta 2007. 304 s. + fotografie jh

Lisa Peschel (ed.): Divadelní texty z terezínského ghetta 1941-1945/Theatertexte aus dem Ghetto Theresienstadt 1941-1945. Překlad Dalibor Dobiáš a Michael Wögerbauer. Praha, Akropolis 2008. 560 s. jh

Andrej Pogožev: Útěk z Osvětimi. Šokující skutečný příběh člověka, jenž unikl z pekla Osvětimi. Úvod Artem Drabkin/Christopher Summerville. Z angličtiny přeložil Ivan Sec. Víkend, Mgr. Jiří Černý 2009. 207 s. jh

Chava Pressburger: Deník mého bratra. Zápisky Petra Ginze z let 1941-1942. Praha, Trigon 2004. 128 stran + obrazové přílohy. ff

Tomáš Radil: Ve čtrnácti sám v Osvětimi. Poznámka O autorovi. Praha, Academia 2009. 732 s. ff

Leni Riefenstahlová: V mé paměti. Memoáry fotografky a filmové režisérky, která pracovala pro Hitlera. Z němčiny přeložili Blanka Křiklánová a Milan Navrátil. Praha, Prostor 2005. 740 s., obrazová příloha ff

Eva Rodenová: Bylo mi patnáct. Deník z let 1939-1940. Doslov Marie Lukešová. Praha, Prostor 2010. 93 s. ff

Eva Roubíčková: Terezínský deník 1941-1945. Svědectví o životě a smrti v terezínském ghettu. Předmluva Vojtěch Blodig a Ondřej Klípa. Praha, P3K 2009. 182 s. ff

Ctibor Rybár: Do půlnoci času dost. Doslov Ivan Kamenec. Obrazová a dokumentární příloha. Praha, Academia 2008. 392 s. ff

Mihail Sebastian: Deník 1935-1944. Z rumunštiny přeložil Jindřich Vacek. Praha, Sefer 2003. 652 s. ff

Paul Spiegel: Opět doma. Vzpomínky. Z němčiny přeložili Eva a Pavel Dobšíkovi. Předmluva Charlotte Knoblochová. Slovo na závěr Eva Dobšíková. Brno, Cesta 2008. 221 s. ff

Art Spiegelman: Maus. Příběh očitého svědka I. Otcova krvavá pouť dějinami. Z angličtiny přeložili Jan Macháček a Jiří Zavadil. Praha, Torst 1997. 159 s. jh

Art Spiegelman: Maus. Příběh očitého svědka II. A tady začalo moje trápení. Z angličtiny přeložili Jan Macháček, Jiří Zavadil a Magdaléna Fričová. Praha, Torst 1998. 138 s. jh

Svět bez lidských dimenzí. Čtyři ženy vzpomínají. Ptaha, Státní židovské muzeum 1991. 191 s. /xerox/ jh
Ela Fischerová: Dopis přítelkyni (1946); Věra Hájková-Duxová: Takový to byl život (1981); Anna Hyndráková-Kovanicová: Dopis dětem (1971); Františka Faktorová-Schornsteinová: Smích bezbranných (1988) -jh-

Władysław Szpilman: Pianista. Warszawskie vspomnienia 1939-1945. Fragmenty pamiętnika Wilm Hosenfeld. Posłowie Wolf Biermann. Kraków, Znak 2002. 215 s. jh
Autobiografická próza, která posloužila jako předloha ke slavnému filmu Romana Polanského. Fragmenty vzpomínek německého důstojníka Hosenfelda, který Szpilmana ukrýval a později zahynul v zajateckém táboře.

Feliks Tych/Alfons Kenkmann/Elisabeth Kohlhaas/Andreas Eberhardt (eds.): Kinder über den Holocaust. Frühe Zeugnisse 1944-1948. Berlin, Metropol 2009. 327 S. ff

Shlomo Venezia: Inside the Gas Chambres. Eight Months in the Sonderkommando of Auschwitz. Translated by Andrew Brown. Edited by Jean Mouttapa. Foreword by Simone Veil. Historical note by Marcello Pezzetti and Umberto Gentiloni. Cambridge/Malden, Polity Press 2009. 202 pp. ff

Shlomo Venezia/Béatrice Prasquierová: V pekle plynových komor. Z francouzštiny přeložil Zdeněk Rucki. Předmluva Simone Veilová. Praha, Rybka Publishers 2010. 220 s. jh

Hela Volanská: Ako na cudzej svadbe. Doslov Vladimír Petrík. Bratislava, Marenčin PT 2009. 247 s. ff

Rudolf Vrba: Utekl jsem z Osvětimi. Z angličtiny přeložili Iva Hrdličková a Tomáš Pěkný. Dokumentární příloha. Předmluva Tomáš Pěkný. Doslov John S. Conway. Sefer, Praha 2007. 438 s. jh

Harald Welzer/Sabine Mollerová/Karoline Tschuggnallová: „Můj děda nebyl nácek“. Nacismus a holocaust v rodinné paměti. Z němčiny přeložili Hana Wagnerová a Filip Huněk. Praga, Argo 2010. 207 s. jh

Elie Wiesel: Noc. Z francouzštiny přeložila Alena Bláhová. 2. vyd. Praha, Sefer 2007. 104 s. jh

Beletrie

H. G. Adler: Neviditelná stěna. Přeložila Iva Kratochvílová. Doslov Jeremy Adler. Brno, Barrister & Principal 2007. 441 s. ff

Šolom Alejchem: Tovje vdává dcery. Z jidiš přeložil Jakub Markovič. Praha, KMa 2006. 161.
s. jh

Hana Andronikova: Zvuk slunečních hodin. Praha, Odeon 2008. 302 s. jh

Anekdoty pana Kohna. Vybral a uspořádal Bedřich Zelenka. Praha, Lidové nakladatelství 1991. 126 s. jh

Jurek Becker: Jákob lhář. Z němčiny přeložil Jaromír Povejšil. Doslov Jiří Stromšík. Praha, Odeon 1973. 267 s. jh

Jurek Becker: Bronsteins Kinder. München, Süddeutsche Zeitung 2004. 249 S. jh

Josef Bor: Opuštěná panenka. Praha, SNPL 1962. 333 s. jh

Josef Bor: Terezínské Rekviem. Praha, Academia 1995. Závěrečná poznámka autor. 121 s. jh

Martin Buber: Chasidská vyprávění. Z němčiny přeložila Alena Bláhová. Doslov Luděk Brož. Praha, Kalich 1990. 576 s. jh

Hanna Demetzová: Dům v Čechách. Přeložila Kateřina Lepičová. Praha, Sefer 2011. 182 s. jh

Wilhelm Dichter: Koń Pana Boga. Doslov Stanisław Barańczak. Kraków, Znak 1999. 240 s. /xerox/ jh
Próza vyprávěná polsko-židovským chlapcem, která je založena na autobiografii autora (nar. 1935). Dichter opustil Polsko v době antisemitské kampaně 1968 a žije ve Spojených státech. Kniha (1996), která líčí přežití chlapce za války a jeho život těsně po válce, je psána věcně, hemingwayovským stylem. V českém překladu 1997. -jh-

Irena Dousková: Hrdý Budžes. Brno, Petrov 2002. 167 s. jh

Irena Dousková: Goldstein píše dceři. 2. vyd. Brno, Druhé město 2006. 166 s. ff

Viktor Fischl: Dvorní šašci. Praha, Art-servis 1990. 154 s. jh

Viktor Fischl: Jeruzalémské povídky. Praha, Práce 1991. 101 s. jh

Viktor Fischl: Píseň o lítosti. Toronto, Sixty-Eight Publishers 1982. 168 s. jh

Viktor Fischl: Rodný dům. Praha, Hynek 2000. 162 s. jh

Norbert Frýd: Krabice živých. Praha, SNKLHU 1956. 478 s. jh

Norbert Frýd: Vzorek bez ceny a Pan biskup, Hedvábné starosti. Praha, Československý
spisovatel 1976 s. 407 s. jh

Arnošt Goldflam: Divadelní hry. Návrat ztraceného syna, Písek, Několik historek ze života Bédi Jelínka, Oči bludných hvězd. Brno, Větrné mlýny 1996. 174 s. jh
Soubor her, zejména Písek obsahuje židovské motivy. -jh-

Arnošt Goldflam: Divadelní hry III. Modrá tvář, Komplikátor, Smlouva, Sladký Theresienstadt, Já je někdo jiný. Brno, Větrné mlýny 2001. 286 s. jh
Soubor her. Smlouva je moderní variací na příběh Abrahama a Izáka, Sladký Theresienstadt je inspirován terezínskými deníky Willyho Mahlera a natáčením Gerronova filmu. -jh-

Arnošt Goldflam: Tata a jeho syn. Praha, Sefer 2012. 238 s. ff
13 povídek, inspirovaných autorovou autobiografií. Navazuje na předchozí povídkové soubory Pořád o jednom a jiné (2003) a Osudy a jejich pán (2005). -jh-

Gerald Green: Holocaust. „Die Endlösung“. Der authentische Roman zur Fernsehverfilmung. Aus dem Amerikanischen übesetzt von Helmut Kossodo. München, Wilhelm Heyne 1982. 416 S. jh

Ladislav Grosman: Obchod na korze. Praha, Mladá fronta 1966. 142 s. ff

Ladislav Grosman: Der Laden auf dem Korso. Aus dem Tschechischen von Rudolf Iltis und Günter Deicke. München, Kindler 1970. 175 S. jh

Ladislav Grosman: Obchod na korze. Praha, Volvox globator 1994. 109 s. jh

Henryk Grynberg: Kinder Zions. Aus dem Polnischen von Roswitha Matwin-Buschmann. Nachwort Tomasz Szarota. Photos. Leipzig, Reclam 1995. 216 S. jh

Henryk Grynberg: Židovská válka. Vítězství. Z polštiny přeložila Olga Hostovská. Doslov napsala Hana Vítková. Praha, Aurora 1996. 201 s. jh

Hrách v botě. Židovské anekdoty. Vybral, uspořádal a přeložil Josef Kalenský. Praha, Grafoprint-Neubert 1993. 155 S. jh

Paweł Hueller: Weiser Dawidek. Warszawa, Biblioteka Polityki s.a. 190 s. jh

Avraham B. Jehošua: Pan Mani. Z hebrejského originálu přeložila Magdalena Křížová. Příbram, Pistorius 2010. 352 stran. jh

Věra Kalábová: Ve městě jsou bratři Steinové. Praha, Mladá fronta 1967. 128 s. jh

Imre Kertész: Roman eines Schicksallosen. Aus dem Ungarischen von Christina Viragh. Berlin, Rowohlt 2002. 287 s. jh

Imre Kertész: Kaddiš za nenarozené dítě. Z maďarštiny přeložila Dana Gálová. Doslov Petr Rákos. Praha, Academia 2003. 154 s. jh

Imre Kertész: Člověk bez osudu. Z maďarštiny přeložila a doslov napsala Kateřina Pošová. Praha, Academia 2009. 209 s. jh

Pavel Kohn: Kolikrát přešel mrak. Juvenilie z let 1945-1949. Doslov Jiří Tomáš. Praha, Akropolis 2012. 124 s. Jh
Básně autora, který přežil holokaust. -dědajh-

Jerzy Kosinski: Nabarvené ptáče. Doslov autor. Z angličtiny přeložila Ivana Jílovcová-Fiedlová. Praha, Argo 2001. 216 s. Jh

Hanna Krall: Sublokatorka. Posłowie Wacław Sadkowski. Warszawa, Iskry 1989. 141 s. jh

Hanna Krallová: Tanec na cizí veselce. Z polštiny přeložila Pavla Foglová. Doslov Josef Mlejnek. Praha, NLN 1997. 231 s. jh

Hanna Krallová: To ty jsi Daniel. Z polštiny přeložila Jana Šipková. Jinočany, H&H 2006. 71 s. jh

Ota B. Kraus: Painted Wall. Jihlava, Ekon 2006. 216 pp. ff

Leopold Lahola: Posledná vec a inné. Sestavila, komentáre a doslov napísala Jelena Paštéková. Bratislava, Kalligram 2007. 605 s. jh

Salcia Landmannová: Jsou mešuge, Kohn! Židovské vtipy. Z němčiny přeložil Štěpán Sirovátka. Slovník pojmů, rejstřík osob. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2012. 256 s. jh

Daniel Lifschitz: Třistakrát z židovského humoru. Z italštiny přeložila Ivana Hlaváčková. Praha, Portál 2003. 143 s. jh

Jonathan Littell: Die Wohlgesinnten. Aus dem Französischen von Hainer Kober. Berlin, BerlinVerlag 2008. 1385 S. ff

Jonathan Littell: Laskavé bohyně. Z francouzštiny přeložila Michala Marková. Doslov Tomáš Chrobák. Praha, Odeon 2008. 868 s. ff

Jan Martinec: Potkal Kohn Rabinoviče. Praha, Svoboda 1968. 139 s. jh

Robert Merle: Smrt je mým řemeslem. Z francouzštiny přeložili Jarmila a Vlastimil Fialovi. Praha, Euromedia Group 2005. 301 s. ff

Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma. Praha, Československý spisovatel 1960. 144 s. jh

Lisa Peschel (ed.): Divadelní texty z terezínského ghetta 1941-1945/Theatertexte aus dem Ghetto Theresienstadt 1941-1945. Překlad Dalibor Dobiáš a Michael Wögerbauer. Praha, Akropolis 2008. 560 s. jh

J. R. Pick: Pickanterie. Koláž ze života a díla satirika J. R. Picka. Sestavil Eduard Světlík. Doslov Iva Hercíková. Praha, Marsyas 1995. 166 s. jh

J. R. Pick: Spolek pro ochranu zvířat. Praha, Leda/Rozmluvy 2009. 150 s. jh

Alexej Pludek: Nepřítel z Atlantidy. Praha, Československý spisovatel 1981. 488 s. jh
doklad antisemitismu -jh-

Chaim Potok: Já hlína jsem. Z angličtiny přeložila Dana Vlčková. Praha, Argo 2004. 162 s. ff

Vojtěch Rakous: Vojkovičtí a přespolní. Praha, Kapper 1920. 493 s. jh

Vojtěch Rakous: Vojkovičtí a přespolní. Výbor uspořádal, edičně připravil a medailon napsal Mojmír Otruba. Praha, Československý spisovatel 1986. 238 s. jh

W. G. Sebald: Austerlitz. Frankfurt a. M., Fischer 2003. 421 S. jh

W. G. Sebald: Austerlitz. Z němčiny přeložil Radovan Charvát. Praha/Litomyšl, Horáček/Paseka 2009. 261 s. ff

Steve Sem-Sanberg: Chudí v Lodži. Přeložila Dagmar Hartlová. Praha/Litomyšl, Paseka 2011. 526 s. ff

Rabi Rami Shapiro: Chasidské povídky. S vysvětlivkami a komentářem. Z angličtiny přeložil Radek Hanzl. Předmluva Andrew Harwey. Praha, Volvox globator 2006. 211 s. ff

Isaac Bashevis Singer: Nepřátelé. Příběh lásky. Z angličtiny přeložila Lucie Lucká. Praha, Argo 2007. 230 s. jh

Isaac Bashevis Singer: Krátký pátek a jiné povídky. Z angličtiny přeložili Antonín Přidal a Lucie Simerová. Praha, Argo 2012. 214 s. jh

Joshua Sobol: Ghetto. Z němčiny přeložil Petr Kučera. Praha, Dilia 1993. /xerox/ jh
Hra izraelského autora (nar. 1939) z roku 1984 založená na historických událostech v ghettu ve Vilnu/Vilniusu. Sleduje osudy představeného samosprávy Jacoba Gense a skupiny židovských herců, kteří se snaží zachránit po vyvraždění většiny Židů v ghettu. -jh-

Souhvězdí smutku. Antologie českých a slovenských próz o holokaustu. Uspořádala, medailony autorů napsala a prózu L. Laholy ze slovenštiny přeložila Lucie Friedlaenderová. Předmluvu napsal Leo Pavlát. Ilustrace Karel Fleischmann. Praha, Epocha 2003. 301 s. ff

Pavel Šmakal: Tisíc židovských anekdot. Praha, Plot 2009. 2007 s. ff

Judaistika, židovská minulost a kultura

Milan Balabán: Hebrejské člověkosloví. Praha, Herman a synové 1996. 208 s. ff

Josef Blaha: Židovské myšlení jako inspirace nejen pro křesťany. Texty, komentáře, osobnosti. Brno, Marek Konečný 2008. 232 s. ff
také kapitoly Primo Levi a holocaust, Paul Celan – svědek holocaustu

Ruth Bondyová: Drobné útěchy. Z hebrejštiny přeložily Lenka Bukovská a Mariana Fisher. Praha, Argo 2008. 150 s. ff

Ruth Bondyová: Mezi námi řečeno. Jak mluvili Židé v Čechách a na Moravě. Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2003. 189 s. ff

Abraham Cohen: Talmud pro každého. Historie, struktura a hlavní témata Talmudu. Z angličtiny přeložily Olga Sixtová a Eva Adamová. Praha, Sefer 2006. 479 s. jh

Michal Frankl: „Emancipace od židů“. Český antisemitismus na konci 19. století. Praha/Litomyšl, Paseka 2007. 405 s. ff

Karel Lamberk/Jiří Lamberk: Můj dědeček Jakub Lachs. Židovské povídky z moravského venkova. Praha, Prostor 2001. 149 s. ff

Walter Laquer: Měnící se tvář antisemitismu. Od starověku do dnešních dnů. Z angličtiny přeložila Petruška Šustrová. Praha, NLN 2007. 216 s. ff

Inna Mirovská: Den pěti světel. Svědectví o posledním protižidovském pogromu na Moravě. Dokumentární přílohy. Praha, Votobia 1998. 183 s. ff

Jan Mlynárik: Dějiny Židů na Slovensku. Přeložil Milan Pokorný. Praha, Academia 2005. 358 s. jh

Jaakov Newman/Gavriel Sivan: Judaismus od A do Z. Slovník pojmů a termínů. Z angličtiny přeložili Markéta a Dušan Zbavitelovi. Praha, Sefer 2004. 287 s. ff

Tomáš Pěkný: Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha, Sefer 1993. 430 s. jh

Štěpán Pellar: Hrdí orli ve smrtelném obklíčení. Polské stereotypizované vidění moderního světa. Praha, Dokořán 2009. 357 s. ff

Ivana Procházková: Starozákonní metafora ve světle kognitivní lingvistiky. Praha, Česká biblická společnost 2011. 303 s. jh

Leo Rosten: Jidiš pro ještě větší radost. Z angličtiny přeložili Ota Ornest a Richard Podaný. Praha, Garamond 2004. 345 s. jh

Blanka Soukupová (ed.): Neklidná krajina vzpomínání. Konkurenční společenství paměti ve městě. Praha, Univerzita Karlova/Židovské muzeum 2010. 194 s. jh
Praha v židovské krajině vzpomínání po šoa aj. -jh-

Václav Veber (ed.): Židé v novodobých dějinách. Soubor přednášek na FF UK. Praha, Karolinum 1997. 323 s. ff

Olga Vlčková: Do Židů. Zmizelá Libeň v dramatickém textu Miroslava Bambuška. Praha, Babylon 2009. 108 s. jh
Obsahuje dva texty: Ztracená duše židovské čtvrti v Libni (s. 7-39, Eva Bendová) a dramatický text Miroslava Bambuška Do Židů (s. 43-105). Literatura. -jh-

Marcela Zoufalá: Judaismus a ženy v Izraeli. Praha, Karolinum 2012. 154 s., obrazová příloha. jh
Obsahuje dvě části: Izraelská společnost z kulturologické perspektivy; Antropologický terénní výzkum (7 rozhovorů s izraelskými ženami a jejich interpretace). Literatura. –jh-

Videa, DVD, CD

DVD 2x Alfréd Radok. Dědeček automobil. Scénář Adolf Branald, Alfréd Radok. Režie Alfréf Radok. 91 minut, 1956. Daleká cesta. Scénář Mojmír Drvota, Erik Kolár, Alfréd Radok. Režie Alfréd Radok. 99 minut, 1949. jh

DVD 2x nová česká vlna. Konkurs. Scénář Miloš Forman, Ivan Passer. Režie Miloš Forman. 79 minut, 1963. Démanty noci. Scénář Arnošt Lustig, Jan Němec. Režie Jan Němec. 64 minut, 1964. jh

DVD Anne Frank Remembered. Scénář a režie Jon Blair. 117 minutes. 2010. jh

Videokazeta Holocaust. Osud Židů v Čechách v mozaice lidských příběhů, úvahách historiků i svědectví archivů. Dokumentární cyklus Milana Maryšky a Petra Jančárka. I. Fotografie zastavují čas. 58 minut. II. Zvuk slunečních hodin. 60 minut. III. Za hradbou ghett. 54 minut. Česká televize, 2004. jh

DVD Holocaust. Scénář Gerald Green. Režie Martin J. Chomsky. 3 DVD. 446 minutes. 2008. jh

DVD Jacob the Liar. Námět Jurek Becker, scénář Didier Decoin. Režie Peter Kassovitz. 116 minutes, 1999. jh

DVD Město darované. Námět, scénář a režie Vladimír Kressl. Sestřih z nacistického propagačního filmu o Terezínu. 11 minut, 1965. jh

DVD Šedá zóna (The Grey Zone). Režie Tim Blake Nelson. 108 minut, 2001. jh
sonderkomando v Osvětimi -jh-

DVD Vzpomínky a zapomínání. Apel. Režie Richard Czekala. 7 minut, 1971. Pasažérka. Režie Andrzej Munk a Witold Lesiewicz. 58 minut, 1963. Zlopověstné dítě. Režie Lucie Králová a Miloslav Novák. 38 minut, 2003. jh

DVD Zapomenuté transporty. Námět, scénář a režie Lukáš Přibyl. 4 DVD (Do Lotyšska, 86 minut, 2007; Do Běloruska, 88 minut, 2008; Do Estonska, 86 minut, 2008; Do Polska, 90 minut, 2009) ff

CD Židovské anekdoty (vypráví Michal Pavlata, zpívá Věra Nerušilová). Praha 2011. jh

Úvod > Literatura