Vstupní seminář je povinným předmětem pro studenty prvního ročníku, jeho úspěšné absolvování je předpokladem pro pokračování studia v seminářích. Výuka probíhá seminární formou ve dvou semestrech (3 hodiny týdně). Každý semestr je ukončen písemným testem a vypracováním písemné práce. Jedna ze dvou písemných prací je rozbor vybrané architektury, druhá rozborem buď sochařského nebo malířského díla. Vyžaduje se pravidelná účast v předmětu, omluveny jsou nejvýše tři absence během roku.
Vstupní seminář je základní uměleckohistorickou propedeutikou. Výuka je rozdělena do dvou bloků. První je věnován architektuře, jejímu odbornému názvosloví, kompozičním principům, charakteristikám slohů a proměn v dějinách architektury a základům urbanismu. Druhý blok zahrnuje několik samostatných částí: a) liturgický prostor (křesťanský i židovský), jeho výbava, funkce a odborné názvosloví, b) hagiografie a ikonografie, liturgie c) základy historické umělecké technologie. Součástí výuky jsou exkurze do uměleckých sbírek a návštěva architektonických památek. Cílem předmětu je zvládnutí odborné terminologie a osvojení základů analytických metod zkoumání uměleckého díla.
Vyučující
prof. PhDr. Ing. Jan Royt
Ing. Petr Macek, Ph.D.
Literatura
Architektura
Povinná
Doporučená
- Norberg-Schulz, Ch., Genius loci, Praha 1994
- Syrový B. a kol, Architektura: svědectví dob,. Praha 1977
- Zevi B., Jak se dívat na architekturu, Praha 1966
Liturgie a liturgické předměty
Povinná
- Foltynovský J., Liturgika, Olomouc 1936
- Adam R. Liturgický rok, Praha 1999
- Adam, A, Liturgika, Praha 2001
Doporučená
- Hakl B. F., Liturgika, Praha 1893
- Kupka J., O mši svaté, Praha 1899
- Sauer R., Symbolik des Kirchengebäudes, Freiburg 1902
- Kupka J., O církevním roce, Praha 1907
- Podlaha A. , Český slovník bohovědný, I.-IV, Praha 1912-1930
- Braun J., Liturgisches Handlexikon, Regensburg 1924
- Braun J., Die liturgische Paramente in Gegenwart und Vergangenheit, Freiburg 1924
- Braun J., Der christliche Altar, München 1924
- Podlaha A., Katolická liturgika, Praha 1928
- Lexikon für Theologie und Kirche, Freiburg 1930-1933
- Novotný A., Biblický slovník, Praha 1956
- Merell J., Malý bohovědný slovník, Praha 1963
- Encyklopaedia Judaica, Jerusalem 1972
- Pokorný L., Liturgika II., Skriptum římskokatolické cyrilometodějské fakulty v Litoměřicích, Praha 1976
- Onasch K., Liturgie und Klunst der Ostkirche in Stichworten, Leipzig 1981
- Morant H. de, Dějiny užitého umění, Praha 1983
- Šidlovský G., Svět liturgie, Praha 1991
- Judaismus, křesťanství, islám, Praha 1992
- Runes D. D., Slovník judaismu, Bratislava 1992
- Šedinová J., Doležalová J., Židovské zvyky a tradice. Židovské muzeum v Praze, Praha 1995
- Kanof A., Jewish Symbolic Art, Jerusalem 1996
- Meek H.A., The Synagogue, London 1995
- Douglas D. J. (ed.) Nový biblický slovník, Praha 1996
Hagiografie a ikonografie
Povinná
- Ryneš V., Atributy v umění, Roztoky 1971
- Braun J., Tracht und Atribute der heiligen in der deutschen Kunst, Stuttgart 1943
- Eckert F., Církev vítězná. Životy svatých a světic Božích I.-IV. Praha 1892-1899
- Pfeiderer R., Atributy světců, Praha 1992
- Royt, J., Slovník biblické ikonografie, 2005
Doporučená
- Vondruška I., Životopisy svatých I.-IV., Praha 1930-1932
- Svátek J., Organizace řeholních institucí v českých zemích a péče o jejich archivy. Sborník archivních prací 2/1970, Praha 1970
- Ryneš V., Světci v umění, Roztoky 1971
- Hlaváčková J., Konzal V., Slovník pojmů a jmen, in: Svět Andreje Rubleva, Praha 1981, s. 132-171
- Bohemia sancta, Životopisy českých světců a přátel Božích, Praha 1989
- Remešová V., Ikonografie a atributy svatých, Praha 1990
- Jirásko Z., Církevní řády a kongregace v českých zemích, Praha 1991
Historické technologie
- Cennino Cennini, Il Libro dell´Arta, 1437 (české vydání: Kniha o umění středověku, Praha 1946)
- Alberti L.B., Delle Pittura 1435. Della Scuptur, 1464 (české vydání: O malbě, O soše, Praha 1947)
- Vinci L. da, Trattato della Pittura (české vydání: Úvahy o malířství, Praha 1941)
Malířské techniky
Povinná
- Hégr M., Technika malířského umění, Praha 1941
- Slánský B., Technika malby I., II., Praha 1953, 1956
- Slánský B., Technika v malířské tvorbě, Praha 1976
- Krejča A., Technika kresby, Praha 1988
Doporučená
- Petr F., Malířské techniky, Praha 1926
- Petr F., Olejomalba a enkaustika, Praha 1930
- Volavka V., Malířský rukopis ve francouzském obraze nové doby, Praha 1934
- Kadeřávek F., Geometrie a umění v dobách minulých, Praha 1935
- Hégr M., Výstavba obrazu z výtvarného hlediska, Praha 1944
Sochařské techniky
Povinná
- Volavka V., O soše, Praha 1943
- Šeda V., Sochařské řemeslo, základy sochařského umění, Praha 1953
Doporučená
- Kadeřávek F., Reliéf, Praha s.d.
- Fajt J., Sršeň L., Katalog lapidaria Národního muzea v Praze, Praha 1990
Techniky uměleckého řemesla
Povinná
- Rada P., Kniha o technikách keramiky, Praha 1956
- Paraubek F. N., Sklářské besedy, Praha 1944
Výše uvedené české publikace starší roku 2007 jsou až na výjimky přístupné online v Národní digitální knihovně v databázi Děl nedostupných na trhu.
PROSEMINÁŘ dr. Macka
A) Písemná práce – architektura
Základní cíl: naučit se sestavit, formulovat a příslušnými součástmi vybavit odborný článek.
Jazyk: čeština, po dohodě slovenština.
Tato stať je miniaturou práce bakalářské (co se týká formy kapitol atd.). Zkusit si tento formát „nanečisto“ není rozhodně na škodu.
Všem doporučuji navštěvovat předmět „Úvod do psaní odborných textů“, který je vhodný nejen pro začátečníky. Při hodnocení je známka této práce (a práce bakalářské) závislá i na kvalitě textu z hlediska jazykového.
Práci si student volí dle osobního plánu, čili buď na zimní, či letní semestr (další semestr vypracuje text dle požadavků Prof. J. Royta).
Téma v rámci architektury téměř libovolné, vychází ze zcela svobodné volby studenta (nutno si téma zapsat a následně konzultovat).
Výběr by se měl zúžit na ČR, případně Slovensko.
Z praxe a s ohledem na rozsah práce doporučuji zvážit spíše téma věnující se jedné stavbě, případně jedné osobnosti, či lokalitě, ne obecnějším otázkám (i to je ale po dohodě možné).
V naprosté většině případů je nezbytné nutné místo osobně navštívit (případně čerpat z dřívější návštěvy) a seznámit se nejen s exteriérem, ale i interiérem.
Vytištěná verze (postačuje pracovní podoba, foto černobílé) bude odevzdána vždy na konci semestru (limit první den zkouškového období).
Skladba práce: 12 stran vlastního textu (dle normy; obrazová příloha, seznamy literatury a fotografií se nezapočítávají; tedy kap. 3 až 6).
Text čistě odborný, spíše věcný (sušší – téměř pozitivistický), nejedná se o esej (!)
Poznámkový aparát dle požadované normy – viz časopis UMĚNÍ (týká se kapitol 4 až 6, v případě potřeby již od kap. 3 – viz níže).
Při psaní a volbě odpovídajících formulací pomůže představa otištění v odborném časopisu (zejména: Umění, ZPP, Průzkumy památek).
1. Titulní strana
- Anotace
– Maximálně 5 vět (lépe méně), upoutávka (podstata práce)
– Neosobně (o čem práce je, čeho se týká, co je nejpodstatnějšího)
- Úvod
- Proč a za jakým účelem byla práce zvolena, vymezit otázky, okruhy témat (ne odpovědi, doporučuje se psát až na konec). Práce má řešit jasně položenou otázku nebo problém v rámci architektury (např. popis historie kostela není téma, ale jedna z možných kapitol).
- Komentovaný přehled literatury
- Volba literatury dle tématu (příklad: dům U černé matky Boží – statě vážící se ke stavbě (vznik, osudy, úpravy a rekonstrukce), k autorovi, případně širšímu tvůrčímu prostředí, ke kubismu, k dobové architektuře v Praze, Čechách, případně i Evropě, vhodné je seznámení se s obecnějším kulturně historickým pohledem na danou dobu, vždy je nezbytně nutné čerpat ze soupisové literatury.
- Komentář se netýká přečtené práce jako celku, ale těch částí, které jsou pro zvolené téma důležité (nové, podstatné, objevné…)
- (vlastní stať)
- Nejdelší kapitola (cca 6 – 8 stran)
- Požadován je v každém případě popis stavby (min. 2 str. textu této kapitoly) – od celku (urbanismu) k detailu, od hmotového rozvržení k exteriéru a poté k interiéru, od dispozice k detailu…).
- Další text dle záměrů a představ studenta.
- Vždy nutno uvést, odkud daná informace pochází
- Součástí kapitoly jsou i vlastní názory a postřehy autora (poznatky, názory na téma, případně kritické posouzení starších prací). Osobní mínění je nutno jasně formulovat. Z textu musí být zároveň patrné, co je původní myšlenka autora a co myšlenka převzatá z jiných zdrojů.
- Závěr
- Minimálně 3 strany.
- Finále, nikoliv epilog nebo pouhé shrnutí již řečeného. Zde má zazní to nejpodstatnější – odpověď na v úvodu stanovené otázky, řešení v úvodu definovaného problému
- Koncipovat téměř jako zcela samostatnou kapitolu.
- Nutno překročit dosavadní rámec do širších souvislostí dle vlastního výběru (příklad: dům U černé matky Boží – po dřívějším popisu stavby a práci jejího autora (viz kap. 5) zde záběr rozšířit – např.: Gočár a dobová architektura, Kubismus, Pozice kubismu v dobové tvorbě, Vztah Gočára ke Kotěrovi, Gočárova raná a pozdní tvorba…
- Kapitola by vždy měla obsahovat již zmíněnou kontextuální část (příklad: dům U černé matky Boží – zde je téměř nezbytná část ve smyslu „Pozice stavby v kontextu kubismu“, či autorovy tvorby apod.).
- I zde jsou součástí textu myšlenky autora (viz výše).
- Seznam literatury, případně pramenů (u této práce jsou prameny vítány, ne požadovány)
- Seznam obrazové přílohy (vždy s odkazem na původ)
- Podklad pro resumé (český jazyk)
Podstatou je komprimace textu do cca desetiny zpracovaného textu (12 stran – pak cca 1,5 až 2 strany). Tento text by měl (v přibližné podobě) zachovat skladbu textu co se týká poměru jednotlivých částí i obsahu.
- Obrazová příloha
- Maximálně 10 obr. s příslušným popisem.
- Výběr zobrazení a plánů dle charakteru článku (příklad možného výběru u jednotlivého objektu: situace, půdorys (půdorysy), případně pohled, 2x obr. exteriér, 2x interiér, 2x detaily, 2x srovnání (jiná tvorba v dané době, objekty sledovaného autora apod.).
B) TEST
Na konci každého semestru jsou zadány 2 testy (z architektury a z témat prof. J. Royta).
Většinou se první test píše v úterý prvního zkouškového týdne, další cca za 14 dní.
Testy je možné v rámci zkouškového období 2x opakovat.
Čas na vypracování obou testů je cca 1,5 hod. (čas není striktně určen ani jednoznačně vyžadován).
Test z architektury vychází z témat probíraných během semestru a knihy J. Herouta „Staletí kolem nás“.
Vše bude probíráno v rámci výuky, kapitoly z Heroutovy knihy (příslušné obrazové tabule) jsou dostupné na webu.
Hodnocení testu z architektury
- 20 „jednoduchých“ otázek, hodnocení 0 až 2 body
- 5 „náročných“ zadání, hodnocení 0 až 4 body
- Celkový maximální zisk je 60 bodů
- Pro úspěšné splnění testu postačí dosáhnout 75 %, tedy 45 bodů
Při neúspěchu je nutno psát oba testy znovu, tedy i ten případně úspěšně splněný.
Bližší informace
V zimním semestru budou probírány části: obecné prvky, sloh románský a gotický.
V letním semestru přibydou (témata z prvního semestru se budou vyskytovat i zde) ostatní kapitoly (renesance, baroko, klasicismus, názvosloví funkcionalistické architektury)
Jednoduché otázky (2body)
- Základní názvosloví (jednoslovné, dvouslovné termíny – sedlová střecha, barbakán, oslí hřbet…).
- Vždy nutno v první řadě schematicky nakreslit (u složitější kompozice označit požadovaný prvek šipkou).
- Každý prvek je potřeba stylově, či časově zařadit (!)
- Stylové a časové zařazení dle výuky.
- Případný popis (není jednoznačně vyžadován).
- Obecné prvky. Např. tvary většiny střech, kleneb, ale i některých prvků spojovaných mylně s kratším obdobím (sdružené okno není pouze románské, ale i renesanční a raně barokní; lucerna dtto, navíc se jedná o zcela obecný prvek vyskytující se v každém stylovém období…).
- Někdy postačí základní stylové (časové) určení – románské, renesanční.
- V některých případech se bude jednat o kratší období (přetínavé ostění je pozdně gotické, šestidílná klenba je raně gotická, páskový ornament je v baroku vůdčím dekorem v období cca 1720-1740).
Náročná zadání (4 body)
- Slovně formulovaná zadání bude třeba schematicky nakreslit a popsat.
- Stylové (časové) zařazení není požadováno (není mnohdy reálné).
- Typy zadání:
- Nakreslete schematický půdorys (např.: dvoulodního asymetrického prostoru, dvojice volných křížových pilířů, klenby plackové, dělené pasy).
- Nakreslete schématický půdorys (např.: orientovaného sakrálního objektu, trojlodí, transept, odsazený presbytář s osovým opěrákem, do severozápadního nároží lodě vložena věž…).
- Nakreslete schéma průčelí (patrové, trojosé, symetrické, portál sedlový, okna s oslím hřbetem, střecha sedlová mansardová s hřebenem rovnoběžným s průčelím).
Další otázky dle výuky
Např.:
- Nakreslete a popište rozdíl mezi hlavicí korintskou a kompozitní
- Vyjmenujte znaky/složky (dobré) architektury dle Le Corbusiera, dle Vitruvia…
POPIS I
Vstupní seminář je povinným předmětem pro studenty prvního ročníku, jeho úspěšné absolvování je předpokladem pro pokračování studia v seminářích. Výuka probíhá seminární formou ve dvou semestrech (3 hodiny týdně). Každý semestr je ukončen písemným testem a vypracováním písemné práce. Jedna ze dvou písemných prací je rozbor vybrané architektury, druhá rozborem buď sochařského nebo malířského díla. Vyžaduje se pravidelná účast v předmětu, omluveny jsou nejvýše tři absence během roku.
