Jablko poznání, Kafka a minimalistický Apollinaire naruby

V českobudějovické galerii Dům umění je do konce prosince 2017 k vidění výstava polského výtvarníka Mirosława Bałky (nar. 1958) – Der Nachthauseweg (doslovně Noční cesta domů). Název odkazuje ke stejnojmenné Kafkově povídce. Myslím, že mnoho lidí se shodne, že implicitní představení temných stránek lidství může být často působivější a v mysli jednotlivce trvalejší než jeho explicitní popis či jiná forma přímého zobrazení.

Ne jinak tomu je i v případě této výstavy, jejíž součástí je objekt vytvořený s teracových desek, tři krátká videa a kresby-texty. Při vstupu návštěvník začíná v místnosti s „kresbami“, následují tři místnosti s videoprojekcemi a jeho cesta končí v prostoru s betonovo-kamenným stolem, nebo hrobkou? Kdo ví. Materiál by tomu poslednímu výkladu odpovídal. O videu „apple T.“ (2009/2010), v němž sledujeme tajemnou smyčku nočních záběrů jabloně s uzrálými plody, se až posléze divák může dočíst, že se jedná o jabloň rostoucí na místě bývalého vyhlazovacího tábora Treblinka (název je tedy transformací anglického výrazu pro jabloň apple tree). Výběr tohoto místa není náhodný. Dnešní památník v Treblince se nachází relativně blízko Varšavy, kde autor na akademii umění učí a kde částečně i bydlí. Kurátor Michal Škoda Bałkovu tvorbu charakterizuje jako „autobiografickou, vycházející z osobní historie vytvářené nábožensko-politickými otázkami. Zásadními tématy jsou tělo, paměť, místo, pomíjivost, vlastní mytologie. Pro svá díla využívá rozdílných médií od sochařství, kresby, performance až k videu.“

K tematice šoa se výtvarník vrací opakovaně. Tituly těchto výstav jsou často velmi výmluvné samy o sobě Die Rampe (1994), Selection (1997). V roce 2003 v galerii Starmach, která se ne náhodou nachází v krakovském Podgórzu v místech, kde se během nacistické okupace rozprostíralo ghetto, expozice pod názvem Winterreise (Zimní cesta). Po návštěvě Birkenau autor vytvořil tři videa „Staw“ (Jezero), „Bambi 1“ a „Bambi 2“. Filmovým projekcím, na nichž „je vidět jezírko, do kterého byly vysypávány ostatky zpopelněných osob a procházející se srny, které se přibližují k ostnatému drátu, obklopujícímu tábor. Součástí projekcí jsou tři objekty „Talerze głodnego“ (Talíře hladového), které se otáčí jednotvárným pohybem proti směru hodinových ručiček. Během vernisáže hudební doprovod na dvorku galerie zpíval Schubertovy písně z cyklu Winterreise, který vypráví o lidské samotě.“ (Ewa Gorządek)

 

Videoprojekce Carrousel (Kolotoč), v níž se kamera otáčí do kola a zabírá dřevěné baráky a ostnatý drát koncentračního tábora Majdanek, připomíná polský pohled na Židy, který je představen ve slavné básni Czesława Miłosze „Campo di Fiori“ a který připomíná lhostejnost mnoha Poláků (tzv. bystanders) vůči židovskému válečnému osudu. V dalším videu I Knew It Had a Four in It (Věděla jsem, že tam je čtyřka) navazuje na osmihodinový film Clauda Lanzmanna Shoah. „Jedna z žen, která zde vystupuje, nedokáže jednoznačně odpovědět na otázku, kolik Židů bylo zavražděno v táboře Chełmno. Okolo 40 tisíc, okolo 400 tisíc? Správná odpověď je okolo 400 tisíc. ‚Věděla jsem, že tam byla čtyřka,ʻ říká.“ (Karol Sienkiewicz)

Nová kontextualizace klasické a populární umělecké či dokumentární produkce je jistě významným Bałkovým znakem. Koneckonců biblické rajské jablko zasazené do prostředí vyhlazovacího tábora (zmíněné „apple T.“) je příkladem parafráze kontextu náboženského či obecně kulturního. Jeho budějovickou výstavu lze tak chápat i jako uměleckou meditaci a rozjímaní nad stavem lidství během druhé světové války. V první místnosti vedle kreseb je významné místo věnováno textu (např. německému, polskému) v samotných obrazech. Do očí bijící jsou zvláště data z doby nacistické okupace střední Evropy. Ukázku minimalistického Apollinaira naruby s minimem vtipu představuje jeho „kresba“, které vévodí podivné polské soustředné slovo koncentrujęis. Je to soustředná podoba běžného slovesného tvaru koncentruję się, jehož českou excentrickou antitezí by bývalo bylo české esoustředím. Bałkovo vyhranění je však naopak výrazně dostředné tak jako představa osamoceného člověka při noční cestě domů.

šb

 

Mirosław Bałka – Der Nachthauseweg

Dům umění (České Budějovice; nám. Přemysla Otakara II. Otakara II. 127/38)

Otevřeno: každý den kromě pondělí od 10:00 do 13:00 a od 13:30 do 18:00.

 

Zdroje:

http://miroslaw-balka.com/biography/

http://dumumenicb.cz/vystava/miroslaw-balka/ (Michal Škoda)

http://culture.pl/pl/tworca/miroslaw-balka (Ewa Gorządek)

http://culture.pl/pl/dzielo/miroslaw-balka-carrousel (Karol Sienkiewicz)

Úvod > Aktuality > Aktuality > Jablko poznání, Kafka a minimalistický Apollinaire naruby